Co je Arduino?

V tomto seriálu se budeme zabývat italskou platformou Arduino. Jedna se o rodinu mikroprocesorů Atmel, přesněji námi užívané ATmega328, ATmega2560, ATtiny2313 a ATtiny85. Konstrukce celého arduina není nijak složitá a může si jí každý sám postavit na nepájivém poli. První arduino bylo vydáno v roce 2005, v tuto chvíli se an trhu objevují jak originální desky, tak i finančně dostupnější klony desek. Celý program je psán v jazyce C nebo C++. A nyní vzhůru k věci.

Arduino IDE

Arduino IDE je vývojové prostředí pro desky Arduina. Jedná se o software vzniklý z předešlého Processing, to bylo mírně upraveno, byli přidané funkce a podpora jazyka Wiring. Tento program si můžete stáhnout ZDE na stránkách výrobce, doporučujeme vždy stáhnout nejnovější verzi. Při instalaci se nainstalují ovladače pro komunikaci, pokud tak není a po připojení desky k PC jí nepozná, najdeme je ve složce drivers. A teď už k samotnému používání Arduino IDE. Prostředí je velmi jednoduché, obsahuje záložky v horní části (1), pár tlačítek (2), místo pro kód (3) a stavový řádek (4). Tlačítka slouží ke zkontrolování napsaného programu, naprogramování do desky, otevřít nebo uložit a následně Serial monitor, ten slouží k zobrazení informací posílaných po virtuální sériové lince. V černém stavovém řádku se nám vypisují chyby nebo stav při programování desky. Pokud máme desku připojenou, zobrazí se nám Arduino xxx on COMx v pravém dolním rohu. Důležitá záložka v rozbalovací liště je Tools -> Board, kde si vybereme desku kterou budeme programovat.

 

Programovací jazyk

Arduino je možné programovat v jazykách C nebo C++. Nejsnadnější jí však použití knihoven Wiring, je velmi rozšířená a v dnešní době se o ní mluví jako o samotném programovacím jazyku. Pro první seznámení si otevřete program Blink naleznete jí Soubor -> Příklady -> 0.1Basics. Tímto způsobem si můžete otevřít všechny připravené programy pro seznámení s funkcemi. Po otevření Blink se nám zobrazí kód na výše uvedeném obrázku.

V přikladovém programu jsou dvě hlavní části. To je void setup, tato část se provede vždy jednou a to na začátku programu (při stisknutí tlačítka reset, připojení napájecího napětí nebo nahrátí programu). Část void loop se opakuje neustále dokola až do odpojení napájecího napětí nebo stisknutí tlačítka reset, v tu chvíli začne program znovu. Dále jsou v programu také napsány texty za dvěma lomítky, to jsou komentáře, které se při kompilaci do programu nezakomponují, složí pouze k orientaci v programu. Více řádkový komentář se přidává mezi /* komentář zde */.

 

S tímto základem se v příštím díle pustíme do základní struktury programování a rozebereme si první program.

 

Post Author: Adam Blažek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *